• [ Pobierz całość w formacie PDF ]

    zem stejn. Byla to nespokojenost s reak%0ńnmi vldnmi re~imy, nastolenmi po vdeHskm kongresu. Xada
    evropskch nrodo dosp%1łla k svmu "jaru" a jejich pYedstavitel vystoupili s nrodnmi po~adavky.
    BezprostYednm popudem se stala vlekl hospodYsk krize v Evrop%1ł a nakonec velk neroda a hladomor
    roku 1847. Byly vaak i dost podstatn rozdly v revolu%0ńnch programech mezi jednotlivmi zem%1łmi. V
    habsbursk monarchii se vaeobecn nespokojenost obrtila proti politickmu systmu metternichovskho
    absolutismu, proti alechtickm vsadm a proti poddanskm povinnostem, kter ujaYmovaly poddan
    sedlky a brnily rozvoji promyslu i zem%1łd%1łlstv. Brzy zde vaak vystoupila do popYed tak nrodnostn
    otzka, kter %0ńasto odsunula sociln problmy do pozad. Proti centraliza%0ńnm snahm vdeHskho dvora
    pYitom stlo n%1łkolik programo - federalizace Yae, austroslavistick koncepce, zalo~en na slovansk v%1łtain%1ł
    ve stt%1ł, maarsk koncepce samostatnch a maarskch Uher i po~adavky malch nrodo, usilujcch o
    jazykov a politick prva - vlastn sn%1łm, samosprvu na ur%0ńitm zem atd.
    V Rakousku za%0ńala revoluce v bYeznu 1848. Dne 11. bYezna se v pra~skch Svatovclavskch lznch seali
    pYedstavitel %0ńeskho nrodnho hnut a zformulovali nrodn i sociln po~adavky pro panovnka Ferdinanda
    V. U~ za dva dny, 13. bYezna, vypukla revoluce v samotn Vdni. Vylekan csaY propustil nenvid%1łnho
    Metternicha, kter se stal pYmo zt%1łlesn%1łnm re~imu, a slbil stavu.
    Napjat situace zavldla tak v Uhrch. Preaporku (Bratislav%1ł) zasedal u~ od listopadu 1847 uhersk sn%1łm.
    Stoupenci reforem vystupovali s hlavnm po~adavkem - zruait poddanstv. V tomto radiklnm kYdle na
    sn%1łmu aktivn%1ł vystupoval i %3ńudovt `tr, kter u~ pYed jeho zahjenm a pak b%1łhem zasedn doformuloval
    slovensk nrodn a politick program. Tento program po~adoval zruaen poddanstv vkupem, uzkon%1łn
    politickch prv pro lid, hlavn%1ł aby vaechen lid m%1łl prvo volit sv zstupce do sn%1łmu a do stoli%0ńnch
    zastupitelstev, zruaen alechtickch vsad, rovnost pYed zkonem a zrovnoprvn%1łn vaech nrodo v Uhrch.
    Uhersk stavovsk sn%1łm byl bouYliv, v%1łtaina poslanco vaak dlouho nejevila pYlia velkou ochotu k
    radikln%1łjam reformm. Teprve kdy~ se do Preaporku dostaly zprvy o revoluci ve Vdni a o radikalizaci lidu
    v Peati, vylekan sn%1łm pYijal zkon o zruaen poddanstv, navr~en Lajosem Kossuthem, a tak zkon o
    nezvislosti Uher, je~ m%1łly bt spojeny s Rakouskem toliko osobou panovnka a tYemi spole%0ńnmi
    ministerstvy. To byly nejdole~it%1łja z komplexu tzv. bYeznovch zkono, kter panovnk podepsal 11. dubna.
    S radost pYivtal tyto zkony ve svch novinch %3ńudovt `tr: "I v naa vlasti se uskute%0ńnily ne%0ńekan
    pYevratn zm%1łny...
    Urbariln slu~ebnost, kter na lid s~rala hoYe ne~ egyptsk zajet, v n%1łm~ stnali %7ńid, je pry%0ń! Na lid
    nebude u~ muset %0ńekat se svou skromnou rodou, a~ se jeho milosti zlb vybrat si z rody nejkrsn%1łja
    snopy a mandele... Vaechno to je zruaeno a zahozeno do v%1ł%0ńn propasti. Na lid je u~ svobodn, u~ se
    stane obyvatelem zem%1ł a %0ńlov%1łkem."
    Zruaen poddanstv se tkalo vaech tzv. urbarilnch sedlko, kteY pracovali na urbariln pod%1ł a jejich~
    povinnosti byly vymezeny urbYem, od dob Marie Terezie prakticky jednotnho pro celou zemi. Osvobozen
    sedlci u~ nemuseli vykonvat poddansk povinnosti a slu~by alecht%1ł. Ta za to dostala od sttu vkupn.
    Urbariln sedlci tvoYili v Uhrch v%1łtainu, pYece vaak bylo jeat%1ł dost sedlko, jejich~ povinnosti byly
    zalo~eny na jinch ne~ urbarilnch vztazch. Na postaven t%1łch se nic nezm%1łnilo.
    Shodou okolnost bylo prv%1ł na Slovensku v n%1łkterch oblastech takovch sedlko dost, a ti zostali
    nespokojeni. U~ koncem bYezna se za%0ńali bouYit sedlci, kteY ani po pYijet bYeznovch zkono nepoctili
    zm%1łnu na svm postaven. V n%1łkterch obcch hontsk stolice se do %0ńela nespokojench sedlko postavili
    slovenat radikln demokrat bsnk Janko Kr> a u%0ńitel Jn Rotarides. Oba spolu s n%1łktermi sedlky
    uhersk vrchnost zatkla a uv%1łznila.
    Vyhlaen suverenity Uher bylo provzeno poslenm maariza%0ńnch tendenc ve jmnu ideje jednotnho
    uherskho nroda. Nemaarsk nrody ~dn zruky nrodnch prv nedostaly. Prv%1ł naopak, maarsk
    liberln alechta v %0ńele s Lajosem Kossuthem dala jasn%1ł najevo, ~e chce z Uher vybudovat nejen politicky,
    ale i etnicky jednotn stt. Po vyhlaen bYeznovch zkono maarat alechti%0ńt revolucionYi nem%1łli dala
    zjem o demokratick reformy a sv sil soustYedili na uskute%0ńn%1łn ideje jednotnho uherskho sttu.
    Slovensk nrodn program se tak dostal do rozporu s maarskm programem jak v otzce nrodnostn, tak
    v otzce sociln a v otzce demokratizace politickho systmu.
    Radikalismus %3ńudovta `tra a celho slovenskho politickho tbora vyplval ze socilnho slo~en slovensk
    spole%0ńnosti.
    V%1łtaina slovensk alechty byla odnrodn%1łn a vedouc vrstvu slovensk spole%0ńnosti tvoYila inteligence
    pochzejc z ni~ach stYednch nebo lidovch vrstev. Hlavn masou slovenskho lidu byli sedlci. Proto bylo
    pYirozen, ~e tato spole%0ńnost stla v opozici nejen vo%0ńi ma_arskmu hegemonilnmu nacionalismu, ale tak
    vo%0ńi tYdn%1ł a sociln%1ł motivovanmu hegemonismu maarsk alechty. Tragick rozpor mezi maarskm a
    slovenskm revolu%0ńnm programem m%1łl proto sv hlubok koYeny v rozdlnch nrodnch programech i v
    odlianosti programo socilnch a politickch.
    Jaro roku 1848 bylo v slovenskch stolicch bouYliv. Na Yad%1ł mst se konala lidov shrom~d%1łn,
    podpisovaly se petice a ~dosti. Ukazovalo se, ~e n%1łkolikalet systematick prce atrovco na slovenskm
    venkov%1ł pYinesla sv ovoce. Slovensk po~adavky byly shodn. Ukzalo se, ~e jde o akci dobYe
    pYipravovanou a organizovanou. Slovenat pYedstavitel organizovali nejen hnut doma, ale sna~ili se je
    zapojit do mezinrodnho kontextu, pYedevam v rmci slovanskho sv%1łta.
    Slovci %3ńudovt `tr, Jozef Miloslav Hurban a Michal Miloslav Hod~a patYili k inicitorom setkn pYedstavitelo
    slovenskch nrodo - Slovanskho sjezdu, kter byl svoln v %0ńervnu do Prahy. [ Pobierz całość w formacie PDF ]

  • zanotowane.pl
  • doc.pisz.pl
  • pdf.pisz.pl
  • matkadziecka.xlx.pl